Newsletter Srpen 2023
Whistleblowing již v účinnosti
Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, a zákon č. 172/2023 Sb., jímž se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů, nabyly dne 1. srpna 2023 účinnosti. Více informací jsme přinesli v červencovém newsletteru a v článku dostupném zde: https://www.muzikarpartners.cz/whistleblowing-ochrana-oznamovatelu-prichazi-od-1-8-2023-na-scenu/
Ústavní soud: Obce mohou stanovit vyšší daň z nemovitostí i jen u vybraných nemovitostí
Předmětem sporu byla situace, kdy obec stanovila obecně závaznou vyhláškou místní koeficient, kterým se násobí daň za jednotlivé druhy pozemků, zdanitelné stavby nebo jednotky, a to pouze pro části obce v rozsahu přesně specifikovaných parcelních čísel pozemků, přičemž se jednalo o logistické a průmyslové areály. Podstata sporu spočívala ve výkladu pojmu „jednotlivá část obce“ (§ 12 zákona o dani z nemovitých věcí), tedy v tom, zda je obec oprávněna takto postupovat i jen ve vztahu k jednotlivým nemovitým věcem, nebo jen ve vztahu k ucelené části obce. Ústavní soud dospěl k závěru, že pojem „jednotlivá část obce“ je třeba ústavně konformně vyložit tak, že touto částí nemusí být pouze souvislá část území obce, nýbrž i konkrétní označené nemovitosti.
Ústavní soud k zápočtu doby plnění povinnosti zdržovat se v obydlí do výkonu trestu odnětí svobody
Ústavní soud se zabýval otázkou týkající se zápočtu doby, po níž se stěžovatel na základě rozhodnutí soudu zdržoval v určeném obydlí, do doby výkonu trestu odnětí svobody. Vrchní soud v Praze v posuzované věci rozhodl tak, že se stěžovateli započítává do výkonu trestu odnětí svobody pouze poměrná část doby, po kterou byla vazba nahrazena dohledem probačního úředníka se stanovením omezujících povinností a nasazením tzv. elektronického náramku. Ústavní soud toto rozhodnutí zrušil a dospěl k závěru, že redukované započítání soudem uložené povinnosti zdržovat se pod dohledem probačního úředníka ve stanoveném období v určeném obydlí nebo jeho části do výkonu uloženého trestu, nepřipouští-li tak výslovně zákon, je v nesouladu se základním právem zaručeným v čl. 39 Listiny základních práv a svobod.