Aktuality

Plánované změny ve stavebním právu

Poslanecká sněmovna schválila novelu nového stavebního zákona z roku 2021, kterou má mj. dojít ke zrušení plánované soustavy krajských stavebních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Stavební úřady tak i nadále zůstanou zřízeny v rámci obcí (s výjimkou Dopravního a energetického stavebního úřadu). Mělo by také dojít ke zjednodušení procesu získání stavebního povolení, stavební úřad by měl sám obesílat dotčené orgány a získávat jejich vyjádření v tzv. koordinovaném závazném stanovisku, které by mělo nově zahrnovat i tzv. jednotné enviromentální stanovisko podle nového zákona o jednotném enviromentálním stanovisku, který rovněž schválila Poslanecká sněmovna.

Podle Ústavního soudu má být omezení doby nočního klidu obcí výjimečné

Ústavní soud zrušil část ustanovení obecně závazné vyhlášky města Loket o stanovení doby nočního klidu a regulaci hlučných činností, kterým bylo stanoveno, že se v době konání akcí Loketského kulturního léta v období od 1. května do 30. září každého roku posouvá počátek doby nočního klidu na 23.00 hodin. Ústavní soud dospěl k závěru, že obec vykročí mimo věcnou působnost vymezenou zákonem, stanoví-li kratší vymezení doby nočního klidu po větší část roku, a tak fakticky nahradí zákonnou úpravu, výjimečné případy, kdy se doba nočního klidu stanoví jako kratší, je navíc dle ÚS třeba vymezit konkrétním datem, datovatelným obdobím či událostí, jejíž datum je vzhledem k místním tradicím předvídatelné, přičemž období pěti měsíců v rámci jednoho roku dle Ústavního soudu za výjimku považovat nelze.

Ústavní soud se vyjádřil k odpovědnosti státu za činnost autorizovaného inspektora

Ústavní soud řešil případ, kdy se stěžovatelé domáhali náhrady újmy z titulu nezákonného rozhodnutí a nesprávního úředního postupu, když v posuzovaném případě byla povolena stavba hobby marketu na základě certifikátu autorizovaného inspektora, ačkoliv nebyly splněny podmínky pro jeho vydání. Jejich žaloba byla obecnými soudy zamítnuta, neboť podle obecných soudů certifikát autorizovaného inspektora nelze považovat za rozhodnutí správního orgánu, jelikož autorizovaný inspektor odpovídá za škodu, kterou stavebníkovi způsobí, soukromoprávně, a nebyl tedy splněn předpoklad odpovědnosti státu za škodu, a to existence nezákonného rozhodnutí a stejně tak nelze považovat činnost autorizovaného inspektora za úřední postup. Ústavní soud však ústavní stížnosti z části vyhověl a dospěl k závěru, že stavební úřad pochybil, když připustil možnost provedení stavby podle certifikátu, jenž nesplňoval podmínky pro jeho vydání. Nemovitosti stěžovatelů se dle názoru ÚS nacházejí v takové blízkosti stavby, že nelze vyloučit přímé dotčení jejich vlastnických práv, ti se tak měli stát účastníky stavebního řízení, ale autorizovaný inspektor jim svým postupem znemožnil se ke stavbě vyjádřit, přičemž stavební úřad toto pochybení nenapravil. Žaloba stěžovatelů měla být tedy dle ÚS posuzována z hlediska možného nesprávného úředního postupu příslušného stavebního úřadu, přičemž odpovědnost státu nevylučuje podle názoru Ústavního soudu ani skutečnost, že autorizovaný inspektor odpovídá dle zákona za škodu způsobenou jeho činností, neboť příslušné zákonné ustanovení se primárně týká vztahu mezi autorizovaným inspektorem a stavebníkem.